ROZHOVOR: Nahrávky Babiše? Celé to bylo jinak. Novinář Marek Přibil z aféry Šuman otevřeně promluvil

MARTIN KUNŠTEK | PL

Rozhovory
Novinové, časopisecké, televizní či rozhlasové rozhovory, které autor poskytl.

S Andrejem Babišem jsem se viděl dohromady 40 minut života, říká v rozhovoru novinář Marek Přibil, ústřední aktér aféry s odposlechy tehdejšího vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše.

Nahrávky, které zveřejňoval twitterový účet Skupina Šuman, připravily tehdejšího redaktora MF Dnes o práci a rozpoutal aféru, která přispěla k odvolání dnešního premiéra ze Sobotkovy vlády.

Co vám přinesl poslední rok?

Na základě zkreslených informací, které podle mého názoru byly účelově připravené tak, aby došlo k vytvoření falešné konstrukce o mých vazbách na tehdejšího vicepremiéra Babiše, se mi v zásadě zhroutil život. Lži vedly k tomu, že jsem přišel o zaměstnání, a dokonce vůči mně bylo zahájeno trestní stíhání. Jsem přesvědčen, že jsem obětí politického procesu.

Chcete snad říct, že mezi vámi a premiérem Babišem nejsou jakékoli vazby?

Samozřejmě. S premiérem Babišem jsem ve svém životě strávil maximálně 40 minut společného času. Dokonce jsem se s ním nemohl ani setkat na různých tiskových konferencích, recepcích, protože jsem se jim jako novinář cíleně vyhýbal. Mojí ambicí bylo získávat exkluzívní informace, ne je přebírat. Specializuji se na problematiku činnosti policie, vnitra, státních zastupitelství. Politici mě de facto nezajímali a nezajímají. Jedinou výjimkou bylo zkoumání vlivu politiků na činnost rezortu vnitra a bezpečnostních složek státu. Nic víc, nic méně.

A co nahrávky vašich rozhovorů s tehdejším vicepremiérem Babišem?

To není v rozporu. Můj zaměstnavatel mě informoval o tom, že se vicepremiér zajímá o problematiku možného mafiánského ovlivňování českých víz na Ukrajině a měl zájem se setkat s někým, kdo se zabývá problematikou činnosti mafie u nás. A tak pravděpodobně požádal někoho z managementu Mafry o kontakt na člověka, který se na tuto problematiku specializuje. Můj nadřízený mě poté požádal, abych šel na setkání s vicepremiérem. To byla moje první schůzka. Pak následovaly ještě dvě další a zhruba po půl roce propukla aféra Šuman. Mě dosud nejvíc šokuje, že mé schůzky s vicepremiérem byly nahrány.

Jak si tyto nahrávky vysvětlujete?

Podle mě někdo nahrával prostor, kde se vicepremiér běžně pohyboval. Dvě schůzky, z nichž byly upravené záznamy zveřejněny, se uskutečnily na místě, kde se dle dostupných zdrojů pan Babiš pravidelně setkával s lidmi. Třetí schůzka proběhla na jiném místě. A z této třetí schůzky, pokud se nepletu, nebyla nahrávka zveřejněna. Vycházím z toho, že nahrávky nebyly pořizovány prostřednictvím nahrávacího zařízení umístěného u vicepremiéra v jeho mobilu. Nebyly ani pořízené z mého mobilu, alespoň ne s mým vědomím. Považuju totiž za absurdní, aby takovéto záznamy pořídil vicepremiér, nebo já. Mně zveřejněné odposlechy zcela zničily život, ohrozily rodinu, získal jsem gangsterskou pověst a stal se vyvrhelem. Novinářská obec na mě hledí jako na toho, kdo se nechává politiky úkolovat, přestože je to absolutní hloupost. Jsem přesvědčen, že tyto nahrávky stojí fakticky i za mým trestním stíháním. Když si uvědomím, že policie oznámí, že bude žádat o vydání vicepremiéra a nedlouho poté policie obviní i mě pro údajnou pomluvu, je zde mimořádná časová shoda. Navíc jsem přesvědčen, že v mém trestním řízení je řada zvláštních okolností. Nerozumím dokonce ani tomu, jak se mohly údaje z mého trestního spisu dostat mimo tento trestní spis k okolí tehdejšího nejvyššího vedení ministerstva vnitra. A ani Babišovi nahrávky nepomohly. Víme, že akcelerovaly kauzu Čapí hnízdo, když nedlouho po jejich zveřejnění policie podnikla bezprostřední kroky k jeho vydání a zahájení trestního stíhání. Za těchto okolností jsem přesvědčen, že za nahrávkami stojí třetí subjekt.

Kdo si myslíte, že byl třetím subjektem?

Těch možností je víc. Mohli to být Babišovi hospodářští nebo političtí konkurenti, mohly to být i cizí tajné služby a samozřejmě se mohlo jednat i o naše státní orgány. Ať by to byl kdokoli, tak by se jednalo o mimořádně závažný problém.

Jak to?

Pokud by platila první varianta, hrozilo by reálné nebezpečí, že mohl kdokoli odposloucháváním člena vlády získávat údaje i o státním tajemství, se kterým vicepremiér a ministr financí přicházel z titulu své funkce do styku. Pokud jej odposlouchávaly cizí tajné služby, platí to samé, a navíc by tato skutečnost zpochybňovala kvalitu naší kontrašpionáže. A jde-li o možnost našich státních orgánů, tak ta by v každém případě znamenala, že došlo k porušení zákona a že by měl být někdo trestně stíhán.

Proč si to myslíte?

To je logické. První variantou je, že docházelo k legálnímu odposlechu ústavního činitele. To, že se v České republice odposlouchává bezprostřední okolí špiček této země pod různými záminkami, není nic mimořádného. Stěžoval si na to už prezident Klaus a konec konců víme, jak docházelo k odposlechům okolí tehdejšího premiéra Nečase. Takže možnost legálního odposlechu v rámci trestního řízení zde existuje. A jestliže by tato možnost nastala, tak muselo dojít k úniku informací z trestního spisu, které jsou tajné. Navíc by bylo zajímavé zjistit, jak probíhala kontrola takovýchto odposlechů příslušnou parlamentní komisí. Pokud toto provedly tajné služby, které by za určitých okolností tak mohly jednat, tak je opětovně zarážející, že došlo k úniku informací – nahrávek. A jestliže teoreticky připouštím možnost, že by odposlechy provedly tajné služby, tak samozřejmě nevylučuji, že tak mohlo učinit několik jedinců tajných služeb nad rámec svých povinností, že tak mohly jednat osoby z některých firem, které s tajnými službami spolupracují či na ně mají jakékoli jiné vazby. Možnost zneužití tajných služeb je vysokou hrozbou pro bezpečnost státu. Nechci se vyjadřovat k tomu, že například i pan Randák naposledy takovouto variantu připustil. Prostě je zde objektivní riziko a toto riziko by mělo být prověřeno, a pokud došlo ke zneužití tajných služeb, mělo by dojít k potrestání pachatelů. Navíc tu máme již precedens z minulosti. Vzpomeňme kauzu zpravodajců a manželky bývalého premiéra Nečase. Podtrženo sečteno, možnost zneužití orgánů trestních řízení a účelové trestní stíhání je pro mě reálná úvaha.

Naznačujete snad, že v České republice mohou existovat účelová trestní stíhání?

Samozřejmě. Existuje řada velmi podezřelých okolností činnosti státní moci, která vyvolávají pochybnosti o tom, zda někteří policisté nezneužívají svého postavení. Jejich pochybení ne vždy vede k jejich potrestání. Nelze přitom vyloučit, že na poškozování práv lidí se podílejí i vedoucí představitelé Ministerstva vnitra, a to dlouhodobě. Zda úmyslně, či neúmyslně nechci hodnotit.

V Česku přece existuje systém kontroly policie. Jinými slovy je vyloučeno, aby existovaly politické kauzy…

To jsem si myslel také. A zeptal jsem se svého právního zástupce, jak to vnímá, a dohodli jsme se, že zpracuje analýzu, zda je možné účelové trestní stíhání. Přiznám se, že mě její závěry a skutečnosti v ní uvedené hodně šokovaly, ačkoli se s některými souvisejícími aspekty ne vždy ztotožňuji, respektive mám na ně jiné názory. Obecně má však text několik částí a myslím si, že nasvědčuje tomu, že lze u nás státní moc účelově využívat proti občanům. Nejedná se přitom o nějaké pohádky, ale analýza obsahuje asi 600 různých odkazů na veřejné zdroje a řeší nejenom trestně právní aspekty, ale i související aspekty. Proto jsem přesvědčen, že i moje kauza může být politická a je politická.

Proč se domníváte, že je vaše kauza politická?

Jsem stíhán pro pomluvu, které jsem se měl údajně dopustit vůči politikovi. Jsem přesvědčen, že jsem se pomluvy nedopustil, stejně tak jsem přesvědčen, že pokud jsem stíhán za to, že jsem napsal novinový článek, že bych měl být stíhán tam, kde jsem článek odevzdal k tisku. Místo toho jsem stíhán ve Zlíně. A pro mě z nepochopitelných důvodů o mém trestním stíhání informovala i tamní policie. Jsem obviněn, aniž by policejní orgán vyhověl jakémukoli návrhu na provedení dokazování. Z trestního spisu přitom prokazatelně došlo k úniku informací. Vezmeme-li si časovou shodu s trestním stíháním dnešního premiéra a řadu podezřelých aspektů, vezmeme-li do úvahy případy popisované v analýze, tak nevidím jinou možnost než se domnívat, že jsem obětí politicky motivovaného trestního stíhání.

Pokud tvrdíte, že máte analýzu, že v České republice lze zneužít státní moc proti občanům, jste ochoten nám ji poskytnout?

Musím si to promyslet. Pokud ano, tak vám ji dám, když bude její autor souhlasit, jelikož ho nějak ta práce strhla a nakonec de facto zpracoval pomalu odbornou knihu na dané téma. Musím též zjistit, zda bych někoho nepoškodil jejím zveřejněním. Osobně se však domnívám, že pravda nemůže poškodit nikoho. Pravdu není nutné ani upravovat, ani ji není nutné falšovat tak, jak se to dělo s nahrávkami v kauze Šuman.

Vracíte se k aféře Šuman. Tvrdíte, že nahrávky byly zfalšované?

Samozřejmě, vždyť i na účtu té anonymní skupiny bylo zveřejněno, že jde do střižny. Kde jsou tedy jinak ty články, co jsem měl dle nahrávek připravovat proti ČSSD, proč ta údajná kompra nevyšla? A nikdo mimochodem také nikdy nevysvětlil, jak mě mohl Babiš úkolovat, když mě do té doby viděl jednou v životě, když jsem neměl na obsah novin sebemenší vliv. Že bych kdy předával jakékoli informace z živého policejního spisu, ať už komukoli, nebylo také doposud nikdy nikde prokázáno. A ani jsem o takovéto informace nebyl podle zfalšované nahrávky požádán, ani jsem je neměl k dispozici. Takže pokud to shrnu, dokonce ani z žádné nahrávky, tak jak byla zveřejněná, nevyplývá, že by mi tehdejší vicepremiér cokoliv nabízel, sliboval, že by mi vyhrožoval.

Vždyť skupina Šuman jste měl být podle některých vy?

To je nesmysl. Já jsem se snažil zjistit, kdo stojí za aférou. A když mě po reportáži zveřejněné Sabinou Slonkovou požádal člověk, co v ní vystoupil, o schůzku, vedl jsem s ním jednání a na krátkou dobu jsem jeho účet, který hacknul, v říjnu odkoupil. Ačkoli již existoval účet záložní, který proti vicepremiérovi zveřejňoval materiály, co se mě netýkaly, mým cílem bylo, aby na tomto původním účtu již nevycházely věci, které mě poškozují. Sdělil jsem tyto skutečnosti o koupi účtu policii a za účasti státního zástupce o tom sepsal příslušný protokol, aby nedošlo k mému potenciálnímu vydírání či zneužití informace o koupi účtu. Informoval jsem o tom i vybrané novináře, a to ještě před koupí účtu. Jakékoli naznačování, že mám se skupinou Šuman cokoli společného je proto hloupost.

MARTIN KUNŠTEK | PL

ROZHOVOR: Nahrávky Babiše? Celé to bylo jinak. Novinář Marek Přibil z aféry Šuman otevřeně promluvil
Hodnocení čtenářů3 Hlasy
94
94